Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Složení společenstev endoyfytických mikroorganismů osídlujících listy hemiparazitických rostlin
SVOBODOVÁ, Ilona
Bakalářská práce se zabývá složením endofytických společenstev mikroorganismů ve foliárních částech vybraných středoevropských druhů parazitických rostlin a jejich potenciálních hostitelů. Zaměřuje se na popis struktury a diverzity společenstev bakterií a hub a případné rozdíly ve složení mikrobiomu mezi parazitickými a neparazitickými druhy rostlin.
Význam kořenových exudátů v interakcích rostlin a půdy
Horčičková, Veronika ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Janoušková, Martina (oponent)
Kořeny rostlin jsou v neustálém kontaktu s půdními mikroorganismy, houbami, setkávají se s půdními živočichy a kořeny ostatních rostlin. Všechny složky půdní bioty spolu komunikují, ze strany rostlin se často jedná o chemickou komunikaci prostřednictvím kořenových exudátů, chemických látek, které rostliny uvolňují do půdy. Kořenovou exudací ovlivňují rostliny i abiotickou složku půdy, což jim pomáhá v získávání živin. Produkce kořenových exudátů má význam v lákání symbiontů a prospěšných organismů a naopak v odpuzování či hubení patogenů a parazitů. Díky kořenovým exudátům dokážou rostliny rozpoznávat sousední rostliny, potlačovat růst kompetitorů, nebo se vyhnout kompetici s příbuznými rostlinami, parazitické rostliny využívají kořenové exudáty jako signály k nalezení hostitele. Působením kořenových exudátů si rostliny vytváří vlastní společenstvo mikroorganismů a hub v rhizosféře, upravují dostupnost živin a tím aktivně mění životní podmínky v půdě. Práce se zaměřuje na rostlinné interakce zprostředkovávané kořenovými exudáty a zmiňuje způsoby, jimiž lze kořenovou exudaci studovat. Navazující diplomová práce bude pojednávat o vlivu kořenových exudátů invazních rostlin na původní rostlinné společenstvo.
Why so specious? The role of pollinators and symbionts in plant population structure and speciation along elevational gradients.
SOUTO VILARÓS, Daniel
This thesis explores the role mutualist pollinators and their symbionts play in the genetic structuring and speciation of their host plants along an elevational gradient in Papua New Guinea. Using the fig and fig-wasp mutualism as a model system, we employed high-throughput sequencing techniques to explore fine-scale population genomics of both fig and wasps along their elevational range. We found there to be clear lowland and highland clustering of tree populations along the gradient, often with a mid-elevation contact zone. In the case of the pollinating wasps, we retrieved the same clustering except in this case, the genetic difference between clusters was high enough as to consider them as separate species. This result supports evidence from other studies challenging the cospeciation paradigm of one wasp species per fig species. In addition, we explore ecological traits which may promote, or at least, maintain, reproductive isolation between fig (sub)species along with behavioural preference tests from pollinating wasps. In order to further investigate the mechanisms promoting wasp speciation along the gradient, we describe Wolbachia infection status as well as strain type. Wolbachia-induced cytoplasmic incompatibility (CI) is often invoked as a possible speciation agent since it can rapidly provoke and maintain reproductive isolation between otherwise freely interbreeding insect populations. Finally, we explore non-pollinating fig wasp (NPFW) diversity along the gradient for a subset of our focal species. Our study reveals that there is a tight relationship between NPFW diversity and host species, and a mid-elevation peak.
Mechanismy ovlivňující zpětnovazebné interakce mezi rostlinou a půdou u invazních druhů
Drtinová, Lucie ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Rumlerová, Zuzana (oponent)
Invazní rostliny způsobují celosvětově značné ekologické a hospodářské škody. Aby bylo možné jejich působení zamezit, je třeba porozumět mechanismům rostlinné invaze. Jedním z vysvětlení úspěšnosti invazních rostlin je jejich efektivní využívání zpětnovazebných interakcí mezi rostlinou a půdou. Zpětná vazba s půdou do velké míry ovlivňuje prospívání rostliny. Zatímco u většiny rostlin bývá vnitrodruhová zpětná vazba s půdou spíše negativní, u invazních rostlin je pozorována zpětná vazba méně negativní či dokonce pozitivní. To může být dáno tím, že invazní rostliny vykazují schopnost měnit složení půdy a přizpůsobovat ji ku svému prospěchu. Tato práce se zabývá jednotlivými složkami zpětné vazby mezi rostlinou a půdou, abiotickými i biotickými faktory ovlivňujícími tento proces, a shrnuje jejich význam pro rostlinné invaze. Předmětem navazující diplomové práce bude výzkum významu dílčích biotických a abiotických složek ve zpětné vazbě a zjišťování jejich role v rostlinné invazi. Klíčová slova: rostlinné invaze, zpětná vazba mezi rostlinou a půdou, mutualismus, biotické faktory, abiotické faktory
Symbiotické vztahy mezi krevetami a obřími sasankami v Rudém moři
KARÁSKOVÁ, Martina
Rešerše symbiotických vztahů mezi krevetami (Caridea) a ostatními mořskými organismy s důrazem na interakce mezi ,,sasankovými`` krevetami a obřími sasankami v Rudém moři. Součástí je také kapitola o čistících symbiózách krevet a ryb.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.